Powered by Smartsupp

Zejména v této době, kdy trávíme hodně času doma, a taky možná víc uklízíme, je důležité si připomenout, že není jedno, s jakými látkami dennodenně přicházíme do kontaktu. Mít netoxickou domácnost se určitě vyplatí a v konečném důsledku z toho profitují všichni, kteří prostor domova užívají.


Na úvod je potřeba říct, že pojem netoxická drogerie (nebo kosmetika, té se budeme věnovat v dalším článku) je poměrně nový termín a není jednoznačně definovaný. V zásadě jde o produkty, které nejsou nijakým způsobem škodlivé pro lidský organizmus nebo pro zvířata, ale také jsou lehce odbouratelné v přírodě. Neobsahují žádné, nebo jen nevyhnutelné minimum syntetických složek, a taky neobsahují zbytečně mnoho ingrediencí. Tím se snižuje možnost "koktejlového efektu", který známe u potravin, ale funguje i u čistících prostředků a kosmetiky. Samozřejmě, do tohoto non-toxic konceptu spadá mnoho certifikovaných bio výrobků a ekologických čistících prostředků. Jak uvidíte níže, na certifikáty se ale nelze úplně spoléhat.

 Untitled design (20)

Informace, které uvádíme, budou možná více vědecké, ale v zásadě vám pomůžou se zorientovat hned na začátku. Hlavně uvidíte, čemu se ve složení čistících prostředků zcela vyhnout. Seznam škodlivých složek je základní, často je potřeba přihlížet na konkrétní účel čistícího prostředku. Orientujeme se podle informací z oficiálních chemických databází a vědeckých článků, databází kosmetických složek EWG, ale i podle praktických zkušeností. Ve WERECO sledujeme vývoj v této problematice a data průběžně aktualizujeme. Základ ale zůstává stejný. Níže si můžete přečíst, které složky v skutečné non-toxic drogerii nenajdete.

1. SLS a SLES = sodium lauryl sulfate, sodium laureth sulfate, sodium dodecyl sulfate, amonium laureth sulfate

Povrchové, anion-aktivní surfaktanty (tento termín se vyskytuje zejména u čistícich a pracích prostředků). Jak už napovídá samotný název, jde o povrchově aktivní látky, které vychytávají nečistoty, zachytí je a pomocí vody odplaví. Při tomto procesu se tvoří hustá pěna, kterou vidíte běžně při mytí či praní prádla. Jsou syntetického původu, zpravidla z ropných látek. V závislosti na výrobním procesu můžou být SLS a SLES kontaminovány karcinogenním 1,4-dioxanem a ethylen oxidem a to dokonce ve výsledných produktech v měřitelných množstvích (24). V prádle se usazují a můžou být zodpovědné za různé alergické reakce. Neodstraňují jenom nečistoty ale i ochranný film pokožky. Když při běžném mytí a čištění nepoužijete rukavice, pokožka zůstane vysušená a podrážděná. Ztrácí tak svou přirozenou imunitní funkci. Tyto SLS a SLES sloučeniny jsou  velmi dráždivé zejména pro malé děti, takže praní prádla v konvečních pracích prostředcích určených "pro děti" rozhodně nedoporučujeme. Dráždí pokožku, sliznice, oči a jsou toxické pro vodní organizmy (25). Jejich výhodou jsou nízké výrobní náklady. I to je jeden z důvodů, proč je konvenční drogerie zdánlivě levnější.

Tady je potřeba ještě rozlišovat množství použitého SLS a jeho původ. Tato zložka totiž může pocházet z přírodních zdrojů (je to v podstatě derivát kokosového oleje) nebo je syntetizována uměle. První možnost je pochopitelně dražší ale víc ekologická. Je taky rozdíl v jak velkém množství je ve výrobku zastoupena. V případe značek, které najdete na wereco.store se vždy jedná o SLS z výhradně přírodních zdrojů a ve většině produktů je zastoupena v množství do 5%, výjimečně do 10%. U konvenčních produktů je tato složka ve 30% i víc z celkového objemu.

2. METHYLISOTHIAZOLINONE

Konzervant a antimikrobiální přísada v kosmetice a v čistících prostředcích. Najdete jej ve složení i pod zkratkou MIT. Je častou složkou produktů ve stavebnictví (různé malby, silikony v tubách, předpřipravené směsi).  Je to ale velmi silný alergen, prokazatelný jen pomocí epikutánních testů. Narušuje imunitu, je jedním z původců ekzému a dalších autoimunitních onemocnění kůže (2). In vitro studie poukazují na možnou neurotoxicitu, v testech na myších byl i v nízkých koncentracích prokázaný negativní efekt na buněčné dráhy, které ovlivňují vývoj neuronů (3).  Vysoké dávky MIT měly toxické účinky na plíce a zažívací trakt (4). Současná evropská legislativa povoluje použití MIT v  nízké míře v produktech, které se oplachují, takže v běžných čistících prostředcích ho můžete najít (1). Hlavně v tekutých, a těch je většina. Často se nachází v avivážích, odstraňovačích skvrn a paradoxně se nachází i v některých "ekologických" prostředcích.  Úplný zákaz MIT je v Kanadě a Japonsku. Konzervovat tekuté přípravky jinými prostředky není takový problém. Standardně to dokazuje firma Sonett, která konzervuje rostlinným alkoholem a přírodnímI extrakty.

Untitled design (21)

3. ETHOXYLOVANÉ ZLÚČENINY = phenoxyethanol, PEG-100 stearát, a d alší PEG složky

Ethoxylované sloučeniny jsou taky častými konzervanty nejen tekutých prostředků, ale najdeme je v různých tabletách (do myčky, toalety, apod.). Samotný phenoxyethanol můžete najít i v přípravcích, které nesou ekologický certifikát ECO-CERT. Jedná se o syntetickou vonnou látku, která je ve složení často maskována pod pojmem frangrance/parfum. Výrobci totiž nemají povinnost ji doslovně uvádět ve složení. Je to další z alergenů způsobujících potíže od ekzémů až po anafylaktické projevy. V roce 2008 americká FDA nařídila stáhnout z prodeje krém na bradavky pro kojící ženy. Zjistilo se, že obsahoval phenoxyethanol, který působil negativně na nervovou soustavu kojených dětí. Způsoboval problémy s probouzením, sníženou chuť k jídlu, zvracení a průjem (5). V kosmetice a v drogerii je tato látka stále velmi rozšířená. Na ethoxylovanou sloučeninu jsme například narazili u výrobku na veletrhu BIOFACH 2020, psali jsme o ní v tomto článku


PEG-100 je vyroben za použití karcinogenního ethylenoxidu a jeho vedlejší produkt 1,4-dioxan může zůstat v konečném výrobku. PEG-y obecně můžou u citlivých jedinců způsobit podráždění pokožky. Jde o synteticky vyráběné látky, častěji se vyskytující v kosmetice ale najdeme je i u čistících prostředků (6).

4. FTALÁTY

Estery kyseliny ftalové, na obalech jsou opět schované pod pojmem fragrance/parfum (legislativa to umožňuje). Jsou to endokrinní disruptory, mají prokazatelný nepříznivý vliv na hormonální soustavu, snižují plodnost a jsou toxické zejména v průběhu prenatálního vývoje. Způsobují tzv. feminizaci u chlapců, narušuje jejich hormonální rovnováhu (7). Dle směrnice EU 67/548/EHS jsou oficiálně řazeny mezi látky toxické pro reprodukční systém a Evropská unie zakázala použití těchto ftalátů:  DBP (dibutylftalát) a DEHP (bis-2-etylhexylftalát) v kosmetice. Ftlalátů je ale celá skupina a některé z nich jsou stále schváleny pro používání v čistících prostředcích nebo v předmětech pro běžné použití (8). Při studiích se zjistilo, že řada lidí má v moči vysoké hladiny různých typů ftalátů a to včetně dětí (9). Proto je důležité se vyhnout jakýmkoliv vůním v drogerii (to platí i pro kosmetiku), kterých původ není jednoznačně deklarovaný.

5. PARABENY (methylparaben, ethylparaben, propylparaben)

Nechvalně známé složky hlavně v kosmetických přípravcích, najdeme je ale i v čistících prostředcích. Slouží jako levné konzervanty a mají antimikrobiální vlastnosti. Parabeny nejsou rozpustné ve vodě, ale dostávají se do těla skrz pokožku. Evropská legislativa stanovuje jejich limity v kosmetických prostředích (8g na 1kg produktu), které aplikujeme na kůži, to se ale netýká čistících přípravků. Dánská vláda v roce 2011 zakázala jejich použití v produktech určených pro děti do 3 let (12). Legislativa ale nepočítá s tím, že parabeny jsou ve vícero produktech, které běžně používáme a dochází tím ke kumulativnímu efektu. Parabeny svojí aktivitou patří mezi endokrinní disruptory. Ve studiích in vitro byla prokázána jejich schopnost se vázat na receptory estrogenu (13). Narušují hormonální rovnováhu, zejména u mužů snižují hladinu testosteronu a produkci spermií. Zvyšují citlivost buněk na UV záření, může dojít k jejich nekontrolovanému růstu a následně rozvoji melanomu (14). Parabeny tedy v non-toxic produktech nenajdete a kdekoliv na složení výrobku je uvidíte, takový produkt nekupujte. Alternativ je na trhu už, naštěstí, dost, ke zmiňovaným opalovacím krémům je vhodnou netoxickou alternativou značka Badger Balm.

Untitled design (22)

6. COCAMIDOPROPYL BETAINE (nebo jen betaine)

Jedná se o velmi silný alergen, způsobuje podráždení očí, ekzémy, rosaceu. Může obsahovat škodlivé kontaminující látky (dimethylaminopropylamin, amidoamin, monochloracetat sodný a nitrosaminy). Tyto látky patří mezi kožní senzibilizátory a jsou zodpovědné za řadu alergických reakcí (10). Zvlášť nitrosaminy mají silné mutagenní a karcinogenní účinky. Tyto látky ale nenajdete ve složení výrobku, protože vznikají jako vedlejší produkt při výrobě a jsou častými kontaminanty. Vhodnými výrobními procesy lze jejich koncentrace stáhnout na minimum, ale je obtížné se jich zbavit úplně. Cocamidopropyl se vyrábí synteticky, reakcí kokosového oleje s 3-dimethylaminoproplylaminem (DMAPA). Problémem jsou nečistoty, které vznikají při výrobě a výsledný cocamidopropyl betaine může v konečném výsledku obsahovat různé množství kontaminujících chemikálií. Tyto látky pak způsobují dermatitidu, podraždění očí a plic (11). Betaine je obecně výrobci deklarovaný jako šetrnější náhrada SLS a SLES, ale jeho bezpečnost je sporná.

7. BENZYLALKOHOL 

Na začátek je nutné uvést, že benzylalkohol může pocházet ze 2 zdrojů. Buď se vyskytuje přirozeně v určitých druzích potravin a rostlin (jasmín, ylang-ylang, hyacint, částečně v meruňkách, brusinkách, kakau) nebo je vyráběn synteticky. Používá se jako konzervační přísada a také kvůli vonnému efektu, protože má nasládlou ovocnou vůni. V konvenčních čistících prostředcích se nachází téměř výlučně v syntetické formě. A tady narážíme na hlavní problém: Jeho povolený limit pro použití v kosmetice je oficiálně 1% z celkového objemu produktu. U čistících prostředků žádné limity legislativa neudává (15). Benzylalkohol v přírodní formě má maximální koncetraci jen 0,005% v celém produktu (je to případ éterických olejů z jasmínu a ylang-ylang). V takovém případě je ale na výrobku označen hvězdičkou, nebo je jasně slovně deklarované, že jde o přírodní zdroj. U syntetického benzylalkoholu se tedy setkáváme s omnoho vyšší povolenou koncentrací, která už vyvolává silné alergické reakce: ekzémy, dermatitidu, dýchací potíže, změny pigmentace pokožky, podráždění očí (16). V minulosti byl používán v neonatální péči právě jako antimikrobiální přísada roztoku určeného na proplachování nitrožilního katetru. Následně vyvolal otravy a několik úmrtí, proto se používat přestal. Při retrospektivních studiích byly zjištěny vysoké koncentrace benzylalkoholu v moči novorozenců a kojenců, děti taky vykazovaly podobné symptomy: nízký tlak, nitrolebeční krvácení, neurologické poruchy, dýchací potíže. Proto se přistoupilo k absolutnímu zákazu použití této složky v produktech pro děti (17). 

8. SYNTETICKÉ VONNÍ LÁTKY (parfum, fragrance)

Jsou asi nejrozšířenější skupinou látek, které nespadají do konceptu non-toxic, ačkoli je často najdete i v "ekologických" přípravcích. Z 95% se jedná o ropné deriváty, často s obsahem výše uvedeného methylisotiazolinonu, nebo benzylalkoholu. Jsou to časté alergeny a problémem je, že výrobce nemusí jejich přesný název uvádět na obalu výrobku. Mezi těmito látkami se nachází i endokrinní disruptory a látky toxické pro reprodukční nebo nervovou soustavu. Často jsou to látky bioakumulativní a lidský organismus je nedokáže plně odbourat (18). Naše zkušenost velí, že pokud je vůně skutečně přírodního původu, výrobce se tím rád na obalu pochlubí. V opačném případě doporučujeme raději nekupovat a prověřit si kompletní složení u výrobce.

Untitled design (23)

9. NANOMATERIÁLY (nano-titanium dioxide, nano-zinc dioxide, nano-silver, nano-iridium)

Nanomateriály jsou relativně novou a trochu kontroverzní skupinou složek. Nanomateriály jsou chemické látky skládající se z částic, jejichž velikost se minimálně v jednom rozměru pohybuje od 1 do 100 nanometrů. Vzhledem ke zvýšenému objemu specifického povrchu mají odlišné fyzikálně-chemické vlastnosti (19). Na trhu už existuje množství produktů, které tyto nanočástice obsahují, a musí být deklarovány na obalu. Do čistících a kosmetických přípravků se přidávají za účelem konzervace, změny barvy nebo textury, změny chemické reaktivity. Zároveň však představují určité riziko pro životní prostředí a pro lidský organizmus. Evropská legislativa usměrňuje použití nanomateriálů od roku 2012, pořád se ale přistupuje k přesnějším a detailnějším regulacím. V kosmetice se typicky setkáme s titanium dioxide nebo oxidem zinečnatým v nano formě, zejména v opalovacích krémech. V poslední době se tyto částice stávají součástí různých antibakteriálních směsí, jde o částice titanium dioxide. Zatímco titanium dioxide ve své "standardní" formě nepředstavuje žádné riziko pro lidský organizmus a neproniká pokožkou, jeho nano-forma při vdechování vedla k poškození DNA buněk, poškození a usmrcení vyvíjejících se plodů a rozsáhlé zánětlivé reakci ve studiích na myších (22, 23). 

Nanočástice totiž pronikají pokožkou, nebo se do těla dostanou vdechováním a není přesně zdokumentováno, jaký můžou mít dlouhodobý efekt na lidský organizmus (20). Studie na myších dokazují, že se vdechnutím dostanou do plic a z plic se dokážou dostat i do jiných orgánů a zůstat v těle po dobu asi 6 měsíců. Některé nanočástice prostupují hematoencefalickou bariérou (bariéra, která odděluje vnitřní prostor mozku od cévního systému) a dostávají se až k mozku (21). Tyto účinky nanočástic byly pozorované ve zvířecích modelech a nemáme zatím dostatek důkazů o mechanizmech působících v lidském organizmu. Nevíme, jak přesně se můžou nanočástice v organizmu chovat při svém transportu a po delší době. Jejich specifické vlastnosti jsou žádoucí v případě terapeutického využití a pod přísným dohledem odborníků. Jejich použití je však nevhodné v případě kosmetiky a čistících nebo antibakteriálních prostředků v domácnosti, zvlášť za stavu, kdy nejsou dostatečně prozkoumány jejich účinky. Prozatím tedy produkty obsahující nanočástice nepovažujeme za netoxické a jejich používání nedoporučujeme.

 

Závěrem ještě dodáme, že ani ekologické certifikáty nemusí být zaručeným vodítkem, že výrobek je skutečně netoxický. Často tyto certifikáty řeší jen obal, nebo způsob výroby, ale už méně samotný obsah. Některé certifikáty povolují určité množství výše uvedených složek a pak je pro běžného zákazníka těžké se v spleti informací zorientovat. Ve wereco.store jsme vybrali několik ověřených výrobců čistícch prostředků. Každý z nich má jasné a jednoznačné složení uvedené na obalech, poskytuje transparentní informace o své produkci (Sonett, Tierra Verde, Alchemix Laboratory, Sodasan). Výběr jejich produktů najdete na e-shopu.

 

zdroje:

(1) https://www.healthline.com/health/methylchloroisothiazolinone#mci-and-cancer

(2) https://journals.lww.com/dermatitis/fulltext/2013/01000/Methylisothiazolinone.2.aspx

(3) http://jpet.aspetjournals.org/content/317/3/1320.long

(4) http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/methylisothiazolinone/#_ednref6

(5) http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/phenoxyethanol/#_edn7

(6) https://www.slozeni-kosmetiky.cz/1-4-dioxane

(7) https://www.bcpp.org/resource/phthalates/

(8) https://ec.europa.eu/health/scientific_committees/opinions_layman/en/phthalates-school-supplies/index.htm

 (9) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5750875/

 (10) https://www.slozeni-kosmetiky.cz/cocamidopropyl-betaine-capb

 (11) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9455630

(12) https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/scientific_committees/docs/citizens_parabens_en.pdf

(13) https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0300483X07000340?via%3Dihub

(14) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/jat.1358

(15) https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PETI-CM-575047_EN.pdf?redirect

(16) https://www.slozeni-kosmetiky.cz/benzyl-alcohol

(17) https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/00001109.htm

(18) http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/synthetic-musks/

(19) https://echa.europa.eu/cs/regulations/nanomaterials

(20) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16443688

(21) https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08958370490439650

(22) https://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_sccp/docs/sccp_o_123.pdf

(23) https://cancerres.aacrjournals.org/content/69/22/8784.long

(24) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11417628

 (25) http://www.ilo.org/dyn/icsc/showcard.display?p_lang=en&p_card_id=0502